Dědické právo je jednou z oblastí práva, kterého se rekodifikace dotkla velmi výrazně. Nový občanský zákoník přináší celou řadu změn a nových institutů.
Jedním ze specifik nové úpravy je, že rozlišuje pojmy pozůstalost a dědictví. Pozůstalost označuje celé jmění zůstavitele, kromě osobních práv. Dědictví naopak označuje jen tu část pozůstalosti, která náleží dědici. Nový občanský zákoník vedle dědění ze zákona a ze závěti přináší nový institut a to dědickou smlouvu.
Novinky v dědickém právu:
Dědická smlouva
Ten, kdo chce uzavřít dědickou smlouvu, musí mít nejen pořizovací způsobilost, ale také způsobilost smluvně se zavázat, tedy musí být plně svéprávný. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny ( např. notářský zápis). Dědickou smlouvu také nelze jednostranně zrušit, což zajišťuje dědicům větší jistotu nabytí dědictví. Do smlouvy nemůže zůstavitel zahrnout celou pozůstalost, ale pouze ¾.
Odkaz
Právo na odkaz uplatňuje odkazovník přímo vůči dědici. Odkazovník tedy získává odkazem pohledávku vůči dědici. O odkazu nerozhoduje soud řešící dědictví.
Svěřenské nástupnictví
Zůstavitel může nařídit, že dědictví má přejít po smrti dědice na svěřenského nástupce, jako následného dědice. Rozlišujeme tak předného dědice, který je v postavení pouhého poživatele dědictví, ale nesmí jej zcizovat či o něm pořizovat závětí a nelze na takové dědictví vést výkon rozhodnutí, dochází tím tak k ochraně následného dědice. Přední dědic bere z dědictví plody a může jej i spotřebovat, pokud zůstavitel nestanoví v pořízení pro případ smrti něco jiného. Svěřenské nástupnictví se zapisuje jako omezení vlastnického práva do veřejného seznamu – katastru nemovitostí v případě, že se týká nemovitých věcí. Následný dědic nastupuje po předním dědici a tento následný dědic má pak má k dědictví plné dispoziční právo. V případě věcí nezapsaných do veřejného seznamu, jež jsou předmětem dědictví a přední dědic s nimi nakládal v rozporu s vůlí zůstavitele se následný dědic může dovolat relativní neúčinnosti právního jednání předního dědice s takovými věcmi.
Svěřenské nástupnictví zanikne nejpozději uplynutím sta let od smrti zůstavitele.
Způsobilost být dědicem
Dle nového občanského zákoníku mohou být dědici fyzické i právnické osoby. Nové důvody nezpůsobilosti stát se dědicem jsou např. domácí násilí mezi manžely nebo zneužití či zanedbání rodičovské odpovědnosti. Právnická osoba může dědit za předpokladu, že existuje v den smrti zůstavitele, anebo vznikne nejpozději do jednoho roku od tohoto dne.
Naše kancelář zastupuje dědice na základě plné moci v dědickém řízení před soudem, respektive v jednání s notářem, který vykonává ve věci vyřízení dědictví funkci tzv. soudního komisaře a dědictví vyřizuje.